Historie mistrovství světa -2 díl
Druhý díl našeho seriálu pokrývá období mezi roky 1950 až 1962. Od slavného brazilského turnaje až po další šampionát s výraznou českou stopou.
Brazílie 1950
Po dvanáctileté pauze od minulého mistrovství se konal další fotbalový šampionát. Díky druhé světové válce nemohla být soutěž zorganizována a i několik let po skončení války visel nad akcí velký otazník. Zničená Evropa nemohla šampionát hostit, a tak se jeho pořádání nakonec ujala Brazílie. Zvláštní systém vyřazovací fáze se už na žádném dalším MS neobjevil. Vítězové čtyř skupin, z nichž dvě měly čtyři účastníky, jedna tři a jedna dokonce pouhé dva, se utkali systémem každý s každým a vítěz této finálové skupiny tak mohl slavit titul. Uruguay hrál samozřejmě v té dvoučlenné skupině, a to ještě s nejslabším týmem v turnaji - Bolívií, kterou zdolal 8:0. Zvláštní uspořádání skupin bylo zaviněno spíše odhlašováním týmů z turnaje. Japonsko a Německo byli okupováni vítězi války a Indie chtěla hrát naboso, což ji FIFA nedovolila.
 |
Ademir (1922-1996) Brazilský ostrostřelec získal korunu krále střelců díky devíti přesným trefám. Celkem odehrál za svůj národní tým 39 zápasů, v nichž vstřelil 32 gólů. Začínal hrát jako levé křídlo, až později se stal centrem. Rychlý a silný fotbalista střílel stejně kvalitně pravou i levou nohou. |
Do finálové skupiny se nakonec probojovali Brazílie, Uruguay, Švédsko a Španělsko. Za asi nejpřekvapivější výsledek základní části turnaje lze považovat šokující prohru Anglie se Spojenými Státy 1:0. Když anglické noviny tento pro anglický národ zdrcující výsledek otiskly, většina lidí si myslela, že jde o aprílový žert. I přesto, že se o vítězi nerozhodovalo v rámci finálového zápasu, protože ten měl vzejít z vítěze finálové skupiny, tak poslední zápas turnaje mezi Brazílií a Uruguají se dá vlastně považovat za finálový, protože vývoj ve skupině znamenal, že jeho vítěz se stal šampiónem celého turnaje. Mistrovstvím neohroženě procházející Brazílie zaváhala poprvé až v rozhodujícím utkání s Uruguají. Nepříznivý vývoj zápasu Uruguay otočila, a tak mohla podruhé v historii získat titul. Pro Brazílií to bylo o to potupnější, že se během finálového zápasu na největším stadionu světa, Maracaná v Riu, tísnilo téměř 200 tisíc diváků. Maracaná je dodnes považován za největší fotbalový stadion světa. Postaven v roce 1950 s kapacitou 200 tisíc míst je v dnešní době schopen pojmout 103 tis. diváků, z toho 77 tisíc sedících. Poprvé v historii obdržel vítěz MS slavnou trofej Jules Rimota.
| Finálová skupina |
| Brazílie - Švédsko 7:1 Uruguay - Španělsko 2:2 Brazílie - Španělsko 6:1 Uruguay - Švédsko 3:2 Švédsko - Španělsko 3:1 |
| Finále |
| Brazílie - Uruguay 1:2 |
Estádio do Maracaná, Rio de Janiero - Dějiště finálového zápasu MS 1950 mezi Brazílií a Uruguají.
Švýcarsko 1954
V roce padesátého výročí vzniku FIFA se MS příhodně pořádalo na půdě státu, který hostí sídlo a vedení této organizace. S růstem popularity kopané rostla i touha diváků vidět MS v přímém přenosu na svých obrazovkách. Přímé televizní přenosy tak umožnily i rozesílání záběrů do všech koutů světa. Jednotlivá utkání připomínaly i speciálně vydané pamětní mince. Tentokrát se turnaje zúčastnilo 16 zemí, jenž byly regulérně rozděleny do 4 skupin po čtyřech. V rámci skupin ovšem nehrál každý s každým, ale hrálo se podivným systémem, kde každý odehrál dva zápasy podle nasazení FIFA. Do další fáze postupovaly první dva týmy. V případě rovnosti bodů mezi druhým a třetím rozhodoval zvláštní vzájemný zápas navíc. Jedním z největších překvapení bylo vypadnutí Itálie už v základní skupině, když na její úkor postoupilo domácí Švýcarsko. Naší reprezentaci se nedařilo. Prohrála oba dva zápasy ve skupině - s Rakouskem 5:0 a s Uruguají 2:0.
 |
Sándor Kocsis (1929-1979) Stal se králem střelců s 11 góly. Tento počet má být v budoucnu překonán už pouze jednou. V 68 zápasech za reprezentaci vstřelil neuvěřitelných 75 branek. Roku 1979 spáchal v Barceloně sebevraždu. |
 |
Fritz Walter (1920-2002) Kapitán západoněmeckého mužstva, které získalo titul. Už ve svém prvním zápase za reprezentaci vstřelil hattrick v utkání s Rumunskem. Na MS 1958 utrpěl v semifinále vážné zranění, které ukončilo jeho reprezentační kariéru. S fotbalem definitivně končí roku 1959. Byl po něm pojmenován stadion týmu 1. FC Kaiserslautern. |
Obhájce titulu z Uruguaje si ve čtvrtfinále poradil s Anglií 4:2. Dvoubrankovým rozdílem skončilo i utkání mezi Západním Německem a Jugoslávií, ve prospěch Němců. V zápase s největším počtem branek v celé historii MS bylo Švýcarsko poraženo Rakouskem 7:5. Největší pozornost na sebe strhl souboj mezi Maďarskem a Brazílií, nechvalně proslulí jako Bitva o Bern. Během utkání došlo ke třem vyloučením, z toho k dvěma na brazilské straně. Zápas měl dohru i po posledním hvizdu rozhodčího, když v kabinách klubů docházelo k rozporům. Nejvíce na to doplatil maďarský kouč, který skončil se čtyřmi stehy na hlavě. Západní Německo pak jednoznačně vyhrálo nad Rakouskem 6:1 a postoupilo tak do finále. V druhém semifinálovém utkání považovaném za nejhezčí na celém mistrovství porazilo Maďarsko Uruguay až v prodloužení 4:2. Národní tým Uruguaje tak utrpěl vůbec první porážku na MS, když obě předchozí mistrovství, na kterých startoval, vyhrál. Ani v zápase o třetí místo neslavili Uruguayci vítězství díky prohře 3:1 s Rakouskem. Finále nabízelo souboj týmů, které se potkaly už ve skupině. Tentokrát Maďarsko zvítězilo suverénně 8:3. Maďarský kanonýr a nejlepší střelec turnaje s jedenácti góly nastoupil do utkání lehce zraněn. Naopak Němcům přálo štěstí, když se před začátkem utkání rozpršelo, neboť bylo všeobecně známo, že jejich kapitán Fritz Walter hraje nejraděj v dešti. Úvodní přestřelku, kdy v prvních osmnácti minutách padly hned čtyři branky, dvě na obou stranách, nahradily dlouhé chvíle čekání na rozhodují branku. Ta padla až v 84. minutě. Vítězství Němců bylo považováno za velkou senzaci. Často se mu přezdívá „Zázrak z Bernu“ (Miracle of Bern).
| Čtvrtfinále |
| Rakousko - Švýcarsko 7:5 Uruguay - Anglie 4:2 Maďarsko - Brazílie 4:2 Západní Německo - Jugoslávie 2:0 |
| Semifinále |
| Maďarsko - Uruguay 4:2 Západní Německo - Rakousko 6:1 |
| Finále |
| Západní Německo - Maďarsko 3:2 |
Wankdorf Stadion, Bern - Šedesátitisícový dav sledoval překvapivou výhru Němců ve finále.
Švédsko 1958
Fotbalové mistrovství ve Švédsku roku 1958 znamenalo příchod nadějného sedmnáctiletého mladíka Pelého na mezinárodní scénu. Turnaj je také zajímavý vstupem nových týmů, které se předchozích mistrovství nezúčastnily - Sovětského Svazu a Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska, kteří hráli dříve v jednom týmu Velké Británie. Formát turnaje byl opraven pouze drobně. Protentokrát se už v rámci čtyř skupin utkala každá ze čtyř reprezentací s každou. Československo si vedlo oproti minulému mistrovství pouze nepatrně lépe. Porazilo pouze Argentinu 6:1, prohrálo se Severním Irskem 1:0 a remizovalo se Západním Německem 2:2. Vzhledem k rovnosti bodů nás a Severního Irska, se hrál rozhodující zápas o postup do play-off, ve kterém jsme ovšem neuspěli a prohráli 2:1 po prodloužení. Nástrahami základních skupin neprošel ani finalista minulého mistrovství, Maďarsko, a ani Anglie.
 |
Just Fontaine (narozen 1933) Jeho třináct turnajových gólů je dosud nepřekonaným rekordem. Celkem dal za francouzský nároďák 30 branek ve 21 utkáních. Kariéru ukončil předčasně v roce 1962 kvůli zdravotním problémům. |
Ve čtvrtfinálových utkáních k žádným senzacím nedošlo, možná až na drobné překvapení v podobě vítězství domácího Švédska v zápase proti SSSR. V prvním semifinále pokračovali Švédové ve své jízdě, když porazili oslabené Němce 3:1. Jeden z německých hráčů byl vyloučen a kapitán Fritz Walter se zranil. V té době ještě nebylo možné střídat zraněné hráče (umožněno až na MS 1970), a tak dohrávali Němci o devíti lidech na hřišti. Pelého hattrick rozhodl o vítězství Brazílie nad Francií 5:2. V zápase o třetí místo zdolala Francie Západní Němce 6:3 hlavně díky čtyřem brankám Just Fontaina, nejlepšího střelce mistrovství s třinácti brankami, jehož rekord nebyl dosud překonán. Ve finále sice Brazilci prohrávali už po čtyřech minutách, ale celkové první vítězství na mistrovství světa si už vzít nenechali. Dva góly Pelého a dva hráče Vavá rozhodly o jasném triumfu Brazilců 5:2. Od této chvíle už další šampionáty vyhrávají pouze celky, které ho buď už vyhráli, nebo které MS hostí.
| Čtvrtfinále |
| Francie - Severní Irsko 4:0 Švédsko - SSSR 2:0 Brazílie - Wales 1:0 Západní Německo - Jugoslávie 1:0 |
| Semifinále |
| Brazílie - Francie 5:2 Švédsko - Západní Německo 3:1 |
| Finále |
| Brazílie - Švédsko 5:2 |
Rasunda Stadium, Stockholm - Dějiště finálového zápasu je nyní domovem AIK Stockholm i švédské reprezentace.
Chile 1962
Po dvanácti letech se mistrovství opět vrátilo do Jižní Ameriky. Chile v souboji o pořadatelství porazilo Argentinu. Formát turnaje se vůbec nezměnil. Dva roky před začátkem mistrovství, tj. v květnu 1960, postihlo Chile jedno z nejstrašnějších zemětřesení ve 20. století o síle 8,5 stupních Richterovy škály, což způsobilo smrt asi 6 tisíc lidí. Přes zničující dopad zemětřesení na infrastrukturu se pořadatelům podařilo všechny stadiony a komunikace do začátku mistrovství opravit. Tento šampionát bývá často označován jako zapomenutý. Mužstva předváděla hlavně defenzivní hru často založenou na brutálních zákrocích. Nejvíce se to projevilo v zápase základní části mezi Chile a Itálií, kde se soupeři snažili navzájem co nejvíce zranit, přitom anglický rozhodčí vyloučil v průběhu utkání pouze dva hráče. Absence zraněného Pelého výrazně poznamenala výkony brazilského týmu. Sovětský gólman Lev Yashin, považovaný v té době za nejlepšího na světě, nebyl v ideální formě, a tak díky jeho chybám vypadl tým sborné už ve čtvrtfinále s domácími. Na MS neodjeli hráči prestižních evropských klubů v čele s Realem Madrid, Barcelonou, AC Milán a Benfikou Lisabon, což se nejvíce projevilo na hře Španělů, kteří se umístili až na posledním místě ve skupině. Reprezentace Československa nám udělala tentokrát obrovskou radost. Tým v čele s Masopustem, Kvašňákem či brankářem Schroijfem nejprve prošel základní skupinou po výhře nad Španělskem 1:0, bezbrankové remíze s Brazílií a prohře s Mexikem 3:1.
 |
Josef Masopust (narozen 1931) Legendární český fotbalista, který nás poslal do vedení ve finálovém zápase MS. Držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy roku 1962. ČMFS ho v roce 2004 vyhlásil nejlepším českým fotbalistou posledních padesáti let. Svou kariéru prožil v Dukle Praha. |
Ve čtvrtfinále jsme si pak poradili s Maďarskem 1:0. Bratrovražedný souboj proti dalšímu slovanskému národu, Jugoslávcům, jsme vyhráli 3:1, a mohli se tak těšit na druhé finále v historii československého fotbalu. Ve finále jsme se brzo ujali vedení po gólu Masopusta z 15. minuty. Brazilci ovšem dokázali svoji technickou převahu a i bez klíčového Pelého nám dokázali dát další tři góly. Domácí tým složený převážně z neznámých hráčů dokázal senzačně vybojovat třetí místo po výhře nad Jugoslávií 1:0.
| Čtvrtfinále |
| Chile - SSSR 2:1 Československo - Maďarsko 1:0 Brazílie - Anglie 3:1 Jugoslávie - Západní Německo 1:0 |
| Semifinále |
| Československo - Jugoslávie 3:1 Brazílie - Chile 4:2 |
| Finále |
| Brazílie - Československo 3:1 |
Estadion Nacional de Chile, Santiago - Největší chilský stadion s kapacitou 76 tis. míst viděl naší finálovou prohru s Brazílií.
