Historie mistrovství světa- 3díl Tento díl začneme prvním a zatím také posledním vítězstvím Anglie na domácím mistrovství v roce 1966 a ukončíme završením italského zlatého hattricku na šampionátu ve Španělsku o šestnáct let později.
Anglie 1966
V souboji o možnost pořádat MS v roce 1966 porazila Anglie kandidaturu Západního Německa. Oslava stého výročí oficiálního vzniku fotbalu právě v Anglii tak nemohla najít příhodnějšího hostitele. Velký zájem diváků podtrhovala vysoká průměrná návštěvnost jednoho zápasu, která se pohybovalo okolo 50 tis. diváků. Formát turnaje zůstal opět nezměněn. Během výstavy došlo ke krádeži trofeje Julese Rimeta, a tak se protentokrát předávala replika. Naštěstí byl později nalezen i originál zabalený do novin v keřích londýnského parku. Pes, který ji našel, se vzápětí stal národním hrdinou. Díky vzrůstajícím reklamním možnostem bylo z marketingových důvodů poprvé představeno oficiální logo a maskot. Oproti minulým mistrovstvím byly týmy mnohem více svázány taktikou a defenzivní činností, o čemž vypovídá na svou dobu nízký průměrný počet 2,78 branek na zápas. Jako exemplární případ může sloužit domácí Anglie, která vyhrála svou základní skupinu, i když vstřelila pouze čtyři góly, na druhou stranu žádný neobdržela. Šampionát je pověstný i nekorektností sudích. Vítěz posledních dvou mistrovství, Brazílie, neprošel ani základní skupinou. V zápasech s Portugalskem a Maďarskem byli brazilští hráči brutálně faulováni, díky čemuž se často dostavila i zranění, přičemž v žádném utkání nebyl ani jeden hráč soupeře vyloučen. Náš tým se na turnaj vůbec nekvalifikoval, když naší skupinu vyhráli Portugalci.
 |
Eusébio (narozen 1942) Nejlepší střelec šampionátu s devití brankami, z toho čtyři vsítil v jednom zápase se Severní Koreou. Za portugalskou reprezentaci odehrál 64 zápasů, ve kterých vstřelil 41 branek. 15 let odehrál v Benfice Lisabon. |
 |
Franz Beckenbauer (narozen 1945) Německý národní tým dovedl k titulům na mistrovství Evropy 1972 a o dva roky později i k titulu mistrů světa. Ve svých sto třech zápasech za reprezentaci vstřelil pouze 12 gólů. Než jako střelec, byl spíše cenný jako velká osobnost ve středu pole s dokonalými organizačními schopnostmi. |
 |
Bobby Charlton (narozen 1937) Byl snad jediným hráčem své doby, kdo dokázal vymazat Beckenbauera ze hry a někdy ho i předčit. V reprezentaci sehrál 106 zápasů, ve kterých vstřelil 49 branek. Dvacet let odehrál v dresu Manchesteru United. Zachránil si život, když na poslední chvíli vystoupil z letadla s hráči Manchesteru, které se o pár desítek minut později zřítilo poblíž Mnichova. |
Ve čtvrtfinále si Západní Německo až překvapivě hladce poradilo s Uruguayí 4:0. Jeden z gólů dal i německý špílmachr Franz Beckenbauer. Portugalsko prohrávalo po 24 minutách se severní Koreou 3:0, ale hlavně díky čtyřem brankám nejlepšího střelce turnaje Eusebia nakonec vyhrálo 5:3. Sovětský svaz si poradil s Maďarskem 2:1 a jednogólovým rozdílem skončil i další kontroverzní zápas mezi Anglií a Argentinou. Během utkání odmítl vyloučený argentinský hráč opustit plochu, a tak ho musela ze hřiště uklidit pořadatelská služba. Všechny čtyři semifinálové týmy pocházely z Evropy. Beckenbauer svým dalším gólem rozhodl o výhře Západního Německa nad Sovětským Svazem. Legendární Bobby Charlton zajistil dvěma góly vítězství Anglie s Portugalskem. Ve finálovém střetnutí, před devadesáti tisícovým davem na stadionu Wembley, se Beckenbauer ani Charlton brankově neprosadili, nahradili je však jiní. Němci vyrovnávali na 2:2 až minutu před koncem základní hrací doby. Během prodloužení vsítili Angličané další dvě branky, které rozhodly o jejich vítězství, ale ta první z nich je dodnes značně rozporuplná, protože není úplně jasné, zda míč přešel brankovou čáru.
| Čtvrtfinále |
| Portugalsko-Severní Korea 5:3 Západní Německo-Uruguay 4:0 SSSR-Maďarsko 2:1 Anglie-Argentina 1:0 |
| Semifinále |
| Západní Německo-SSSR 2:1 Anglie-Portugalsko 2:1 |
| Finále |
| Anglie-Západní Německo 4:2 |
Wembley, Londýn - Starý stadion, kde se konalo finále MS 1966. Otevřen roku 1924 a srovnán se zemí v roce 2003.
Wembley, Londýn - Projekt nového Wembley. Stadion má být otevřen v roce 2007. Náklady na stavbu se vyšplhají až na 750 mil. liber!
Mexiko 1970
Světový šampionát v roce 1970 se konal v Mexiku, jehož kandidatura byla upřednostněna před Argentinou. Po spíše fyzických a taktických bitvách na minulých dvou mistrovstvích je toto mnohými považováno za nejkrásnější. Brazilský tým se zde představil s Pelém ve vrcholné formě a tato reprezentace bývá často označována za nejlepší národní tým všech dob. V základních skupinách k žádnému překvapení nedošlo. Česká reprezentace vypadla už ve skupině, když prohrála všechny svoje zápasy - s Rumunskem 2:1, s Brazílií 4:1 a s Anglií 1:0.
 |
Pelé (narozen 1940) Asi nejlepší fotbalista všech dob. Většinu své kariéry odehrál v brazilském klubu FC Santos. S reprezentací vyhrál tři tituly mistra světa, odehrál za ní 92 utkání a dal 77 gólů. |
 |
Gerd Muller (narozen 1945) Nejlepší střelec turnaje. Za německý národní tým odehrál 62 zápasů, ve kterých vstřelil 68 branek. 15 let hrál za Bayern Mnichov. Aktivní kariéru, po níž se vydal do protialkoholické léčebny, ukončil v roce 1982. |
Raritní fotka ze setkání Pelého s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem
Itálie porazila ve čtvrtfinále domácí Mexiko 4:1. Jeden z nejkrásnějších zápasů v historii MS se odehrál mezi Anglií a Západním Německem. V repríze finále z předešlého mistrovství vedli Angličané v 50. minutě 2:0. Pod dojmem jistého vítězství stáhl anglický trenér ze hřiště tvůrce hry Bobbyho Charltona. V jeho nepřítomnosti se hra Anglie úplně sesypala. Franz Beckenbauer mohl nerušeně zakládat útoky, které vedly k obratu ve skóre. Rozhodující gól vsítil v prodloužení nejlepší střelec mistrovství Gerd Muller. Další z památných zápasů se odehrál mezi Itálií a Západním Německem. První branku utkání vstřelili Italové už v 7. minutě. Němcům se podařilo vyrovnat až v nastaveném čase. Během půlhodinového prodloužení padlo dalších pět gólů a Italové nakonec vyhráli 4:3. V druhém semifinálovém zápase porazila Brázilie Uruguay suverénně 3:1. Ani Italové ve finále nebyli pro Brazilce žádným soupeřem. Na vysokém vítězství se Pelé podílel jedním gólem. Brazílie se tak stala první zemí, která získala titul mistrů světa třikrát (1958, 1962, 1970). Slavná trofej Julese Rimeta jí byla svěřena do trvalého opatrovnictví. Trenér Mario Zagallo se stal prvním, kdo vyhrál titul jako hráč i jako trenér.
| Čtvrtfinále |
| Západní Německo-Anglie 3:2 Brazílie-Peru 4:2 Itálie-Mexiko 4:1 Uruguay-SSSR 1:0 |
| Semifinále |
| Brazílie-Uruguay 3:1 Itálie-Západní Německo 4:3 |
| Finále |
| Brazílie-Itálie 4:1 |
Estadio Azteca, Mexico City - Stadion postavený roku 1966 ku příležitosti konání letních olympijských her o dva roky později je jedním z největších na světě s kapacitou 115 tis. míst.
Západní Německo 1974
Po dlouhé době se změnil formát turnaje. Na mistrovství se sice stále kvalifikovalo 16 celků rozmístěných do 4 skupin, dvojice postupující ale vytvořily další dvě čtyřčlenné skupiny, jejichž vítězové hráli ve finále a mužstva z druhých míst o třetí. Mistrovství sice vyhrálo domácí Západní Německo, z dlouhodobého hlediska byl ovšem přínosnější způsob nizozemského způsobu hry vedený Johanem Cruijffem. Holandský „totální fotbal“ spočíval ve schopnosti hráčů prolínat posty v průběhu hry, a ti tak nebyli vázáni na svoje pozice. Mistrovství se zúčastnili i absolutní nováčci z Austrálie, Haiti nebo Zaire. Československo se na šampionát neprobojovalo, když nás v naší kvalifikační skupině předčilo Skotsko.
 |
Johan Cruijff (narozen 1947) Během své hráčské kariéry si zahrál v mnoha klubech. K jeho nejvýznamnějším štacím patřilo 13 let strávených v jeho mateřském klubu, Ajaxu Amsterdam, a dalších 6 v FC Barceloně. Za nizozemskou reprezentaci hrál 14 let. Ve 48 zápasech dal 33 branek. Stal se třikrát držitel zlatého míče pro nejlepšího hráče Evropy a třikrát vyhrál dřívější variantu Ligy mistů s Ajaxem Amsterdam. |
Politicky zajímavé bylo utkání základní skupiny, ve kterém Východní Německo narazilo na svého západního souseda a překvapivě ho i porazilo 1:0. Ve druhé fázi turnaje vyhráli své skupiny bez ztráty bodu Západní Německo a Nizozemsko. Prestižní finálový zápas na olympijském stadionu v Mnichově viděl dvě proměněné penalty na každé straně. O vítězství Německa tak rozhodl jediný gól ze hry Gerda Mullera ve 43. minutě. Mullerova finálová branka byla jeho čtrnáctá na turnajích MS, čímž překonal rekord Justa Fontaina o jeden přesný zásah.
| Finále |
| Západní Německo-Nizozemsko 2:1 |
Olympic Stadium, Mnichov - Postavený ku příležitosti letních OH v roce 1972, stal se mnichovský stadion dějištěm i finále MS o dva roky později.
Argentina 1978
Argentina zažila dva roky před začátkem mistrovství vojenský převrat, a tak někteří hráči odmítli na mistrovství odjet. Mezi nimi byl například i Johan Cruijff. Formát soutěže se nijak neměnil. Naši reprezentaci v kvalifikaci opět porazilo Skotsko. V druhé fázi turnaje došlo k zajímavé události, když Argentina potřebovala ve svém posledním zápase porazit Peru rozdílem minimálně čtyř branek, aby se dostalo v tabulce před Brazílií. Peruánský gólman Ramón Quiroga se narodil v Argentině a během předchozích pěti zápasů pustil pouze šest branek. Stejný počet ovšem obdržel i v zápase s Argentinou. Spekulace o domluveném zápase tak zřejmě jsou na místě. Ve finále domácí Argentina nakonec Nizozemsko zdolala 3:1 po prodloužení a získala tak svůj první titul.
| Finále |
| Argentina-Nizozemsko 3:1 |
Estadio Monumental Antonio Vespucio Liberti, Buenos Aires - Domovský stánek River Plate a argentinské reprezentace pojme na 65 tis. diváků.
Španělsko 1982
Po MS v roce 1970, které pořádalo Mexiko, je toto mistrovství považováno za druhé nejlepší. Československo se kvalifikovalo poprvé po dvanácti letech, naopak Nizozemsko, finalista posledních dvou šampionátů, bylo senzačně vyřazeno. Rozšíření počtu účastníků si vyžádal stoupající počet zemí, které se chtěly na MS kvalifikovat. 24 týmů bylo rozděleno do šesti skupin po čtyřech. První dva týmy z každé skupiny vytvořily další čtyři skupiny druhé fáze po třech účastnících. Jejich vítězové se probojovali do semifinále. Tento formát turnaje byl použit pouze ve španělském mistrovství. V základních skupinách na první pohled slabší týmy tuze odporovaly těm papírově silnějším. Jako příklad nám může sloužit nováček z Kamerunu, který zremizoval svoje zápasy s Polskem, Itálií i Peru, což mu k postupu nestačilo. Šok se zrodil ve skupině B, kde Alžírsko porazilo Západní Německo 2:1. V posledním utkání této skupiny znalo Rakousko se Západním Německem výsledek svého soupeře z Alžírska, a tak jim stačilo pouze přizpůsobit skóre, aby postoupily oba týmy. Výsledek 1:0 pro Němce to umožňoval, takže se po německém gólu z jedenácté minuty oba týmy na hřišti pouze rekreovaly. Tato zkušenost donutila FIFU sjednotit časy výkopu posledních dvou zápasů ve skupině. K tomuto kroku se přistoupilo od MS 1986 a platí dodnes. Další senzace se zrodila ve skupině D, kde Argentina prohrála s Belgií 1:0.
 |
Paolo Rossi (narozen 1956) Získal zlatou kopačku pro nejlepšího střelce MS 1982. Další individuální ocenění v tomto roce zahrnovala zisk zlatého míče pro nejlepšího hráče Evropy a i cenu pro nejlepšího hráče světa. |
V další fázi turnaje vznikla skupina smrti, ve které se potkala Brazílie s Argentinou a Itálií. Série vzájemných zápasů patří k těm největším perlám mistrovství v jeho dlouholeté historii. Nakonec z této skupiny postoupili Italové díky svému vítězství 3:2 nad Brazílií v posledním zápase. Z dalších skupin postoupily do semifinále týmy Polska, Západního Německa a Francie. Díky dvou brankám šestigólového nejlepšího střelce turnaje Paula Rossiho přešla Itálie přes Polsko hladce 2:0. Druhý semifinálový zápas přinesl o poznání větší porci napětí. Za stavu 1:1 v normální hrací době se prodlužovalo. Během půlhodiny padly dva góly na obou stranách, i když Francie vedla už 3:1. Ke slovu tak přišly penalty, kde o svém vítězství až v šesté sérii rozhodli Němci. Finálový zápas byl pak značně poznamenán únavou německých hráčů. Itálie bez problémů zvítězila 3:1 a získala třetí titul, čímž vyrovnala brazilský rekord.
| Semifinále |
| Itálie-Polsko 2:0 Západní Německo-Francie 3:3 (5:4 n. p.) |
| Finále |
| Itálie-Západní Německo 3:1 |
Santiago Bernabéu Stadium, Madrid - 90 tis. diváků sledovalo finále MS na stadionu, který je domovem Realu Madrid.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
