Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vladimír Martinec

Vladimír Martinec

Klub / tým: (Bez klubové příslušnosti)

Pozice: útočník

Narozen: 22. prosince 1949
Výška: 180 cm
Váha: 88 kg

 

Přehled největších úspěchů

 

 

1968: ME U19, 1. místo
1970: MS, Stockholm (Švédsko), 3. místo
1971: MS, Švýcarsko, 2. místo
1972: ZOH, Sapporo (Japonsko), 3. místo
1972: MS, Praha, 1. místo
1973: MS, Moskva (Rusko), 3. místo
1973: Nejlepší hokejista ČSSR, 1. místo
1973: Liga ČSSR, 1. místo, (Tesla Pardubice)
1974: MS, Helsinky (Finsko), 2. místo, All Stars Team
1975: MS, Německo, 2. místo, All Stars Team
1975: Nejlepší hokejista ČSSR, 1. místo
1976: ZOH, Innsbruck (Rakousko), 2. místo
1976: Kanadský pohár, 2. místo
1976: MS, Katovice (Polsko), 1. místo, All Stars Team, nejlepší střelec turnaje
1976: Nejlepší hokejista ČSSR, 1. místo
1977: MS, Vídeň (Rakousko), 1. místo, All Stars Team
1978: MS, Praha, 2. místo
1979: Nejlepší hokejista ČSSR, 1. místo
1979: MS, Moskva (Rusko), 2. místo
1980: ZOH, Lake Placid (USA), 5. místo
1981: MS, Švédsko, 3. místo

 

Zajímavosti

 

 

Držení hole:
Levé

Nejlepší hokejista ČSSR:
1978

Počet utkání v reprezentaci:
289

Počet gólů v reprezentaci:
155

Počet utkání v lize:
539

Počet gólů v lize:
343

Uveden do síně slávy IIHF:
2001

Trenér české reprezentace

 

Životopis sportovce

 

 

Datum narození:
22.12.1949

Místo narození:
Lomnice nad Popelkou

Hokejová encyklopedie by jej jako hráče charakterizovala slovy: výborný bruslař s vynikající technikou hole, tvořivý, nápaditý, schopný maximální improvizace, typický představitel české hokejové školy, který hrál na jedenácti světových šampionátech a třech olympijských hrách, za reprezentaci sehrál 289 zápasů, v nichž dal 155 gólů, v lize nastoupil k 539 zápasům, v nichž skóroval 343krát. A ještě jedno podstatné rozdával Vladimír Martinec během své bohaté kariéry divákům i spoluhráčům - radost ze hry...

Brusle ale nebyly zdaleka jediným sportovním lákadlem, parta lomnických kluků holdovala všemu. Přesto byl ale sport, který Vladimír jako kluk nedělal se zápalem...

Tam se kolem trenéra Sekery dala dohromady výborná parta talentovaných hokejistů. Vladimír v ní tíhl do útoku, pravé křídlo se mu stalo domovským postem v mládežnických pardubických týmech. V sezóně 1966/67 neprohráli s dorostem dokonce ani jediný zápas a právě z toho mužstva se postupně převážná část hráčů uplatnila později v lize dospělých...

V osmašedesátém získal s reprezentační osmnáctkou titul evropského šampióna, ke kterému přidal o čtyři roky později titul mistra světa mezi seniory na šampionátu doma v Praze, který dokázal potvrdit dalšími dvěma zlaty v letech 1976 a 1977...

Olympijských her se Vladimír zúčastnil už v roce 1972 v Sapporu, odkud si odvezl bronz a sérii tří zakončil v roce 1980 v Lake Placid -tentokrát bohužel bez medaile - naši skončili až pátí a náš útočník sehrál jen necelé dva zápasy - se zlomenou rukou tak ve své kariéře nedohrál jediný turnaj, který začal!

V jedenaosmdesátém skončil v Pardubicích, ale ještě čtyři sezóny hrál v německém Kaufbeurenu, než pověsil v šestatřiceti brusle definitivně na hřebík, aniž by okusil zámořskou NHL... „Měl jsem tu možnost v roce 1981, bylo to tak na 80 procent hotový, ale v poslední chvíli jsem si to rozmyslel. Jednak mi bylo dvaatřicet a pak jsem měl v té době daleko větší strach z lítání než dneska a NHL je kromě jiného právě o tom. Zkrátka jsem nešel do toho rizika. Asi jsem udělal chybu, ale kdo tenkrát mohl vědět, co bude za dvacet let!"

Vladimír Martinec slavil úspěchy i jako trenér. Byl jako asistent u tří titulů české reprezentace na mistrovství světa -1999, 2000 a 2001 a především u zlaté olympijské medaile v Naganu 1998...

Když se zeptáte čtyřnásobného držitele Zlaté hokejky, trofeje pro nejlepšího hokejistu sezóny, na rodinu, usměje se pod fousy... „Je to stejné jako v devětašedesátém, kdy jsem se ženil. Manželka to se mnou vydržela, jen děti už jsou trochu starší!"