Tomáš Vokoun
Hokejista
Životopis: Když loni dostal první pozvánku do reprezentace, mnoho fanoušků jen udiveně krčilo rameny: kdo je to, ten Vokoun? Současný první brankář českého národního týmu totiž odehrál v extralize jedinou, nepříliš vydařenou sezónu. Potom se vydal zkusit štěstí do NHL a několik let se protloukal ve farmářských týmech. Dnes již jeho jméno není třeba nikomu vysvětlovat; výkony na mistrovství světa se uvedl v nejlepším světle.
Tomáš Vokoun se narodil 2. července 1976 v Karlových Varech, ale s hokejem začínal na Kladně. Jeho starty v extralize nemá cenu počítat: v sezóně 1993/4 nastoupil k jedinému a dostal šest gólů. Upozornil na sebe však na mistrovství světa osmnáctek: vychytal bronz a byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje. V následujících dvou letech zkoušel štěstí ve výběru do 20 let, ale ani jednou z toho medaile nebyla. Přesto se ocitl v hledáčku skautů z NHL: v roce 1995 jej draftovali Montreal Canadiens.
Devatenáctiletý mladík se sice stále v Čechách příliš neproslavil, přesto zariskoval a vydal se hledat štěstí za moře. Vzhledem k vysokému pořadí v draftu (226.) jej čekalo nejprve putování po farmářských klubech. Za první tým Montrealu odehrál jediné utkání v sezóně 1996/7 a po čtyřech gólech byl vystřídán. Jinak se pohyboval mezi celky Wheeling Thunderbirds (ECHL) a Fredericton Canadiens (AHL). Na zářnou budoucnost nevýrazného brankáře, jenž prospíval s nevalným průměrem kolem 3,5 gólu na zápas, by si tenkrát vsadil málokdo.
Zlom přišel po sezóně 1997/8, kdy jeho práva získali v rozšiřujícím draftu Nashville Predators. Stačilo devět zápasů na farmě v Milwaukee Admirals a Vokoun se poprvé stěhoval do města country. V prvním mužstvu zpočátku dělal dvojku Miku Dunhamovi, přičemž v sezóně odchytal průměrně kolem třiceti zápasů. A dělal pokroky: průměr obdržených branek stlačil hluboko pod tři, čímž začal v nekvalitním týmu slavnějšímu kolegovi nepříjemně konkurovat. Už tenkrát jej některé deníky začínaly srovnávat s daleko slavnějším Dominikem Haškem a předvídat mu hvězdnou kariéru.
Veliká šance, ale také zkouška nervů přišla nečekaně v sezóně 2002/3. Po patnácti zápasech byl Dunham prodán do NY Rangers a na Vokouna najednou spadla tíha prvního brankáře týmu. Zvládl ji bravurně a na konci sezóny si vylepšil mnohé osobní statistiky. Mezi ostatními brankáři čněl vysoko jeho průměr 2,20 obdržených branek na zápas, což v Nashvillu působilo jako zjevení. A všiml si toho také reprezentační trenér Slavomír Lener, jenž Tomáše nominoval na mistrovství světa ve Finsku. Bohužel, ani zde Vokoun napoprvé neoslnil. V semifinále s Kanadou inkasoval osm branek a demoralizovaní Češi pak nedokázali v boji o třetí místo porazit Slováky.
V sezóně 2003/4 vychytal Tomáš 34 vítězství a výraznou měrou se podílel na postupu Nashvillu do play-off. V něm dokázal skvělými zákroky potrápit slavný Detroit a připsal si jeden shut-out, když zlikvidoval jedenačtyřicet střel. "To nebyly obyčejné zákroky, co Vokoun předváděl," kroutil po zápase hlavou legendární Brandon Shanahan. "U několika střel nemohl vůbec vidět puk, ale přesto jej chytil." Predators nakonec podlehli silnějšímu soupeři 2:4 na zápasy. "V posledních utkáních nás zradila koncovka, dali jsme v nich jen jeden gól," zamýšlí se Tomáš nad příčinami neúspěchu.
Daleko větší smutek ale v jeho duši zavládl po předčasném vyřazení české reprezentace z mistrovství světa. Touze olympijských vítězů z Nagana se v Praze postavil neústupný americký výběr, jenž dokázal vymazat dvoubrankový náskok a v penaltovém rozstřelu měl více štěstí. Vzpomínka na poslední nájezd obránce Roache zřejmě bude rezonovat v Tomášově hlavě ještě dlouho. Na rozdíl od mnoha kolegů však má ještě dost času na to, pokusit se o další medailové úspěchy.
Předpoklady k tomu má ideální. Klasický styl, při němž zbytečně nepadá na led, vylepšuje skvělými reflexy a vykrýváním horních rohů branky. Hokejku drží v levé ruce, což některým útočníkům působí potíže. Jeho předností je výborná fyzička, díky níž vydrží chytat třeba čtyřicet zápasů v řadě. Občas nějaký zkazí, ale podle zámořských komentářů je výborný právě v tom, co dělá brankáře velkým: dát se dohromady a v dalším utkání znovu zářit. Stejným darem oplývali také Patrick Roy, Dominik Hašek i další hvězdy brankářského nebe.
Možná tomu napomáhá i Tomášova klidná, flegmatická povaha. V rozhovorech málokdy vtipkuje, každou větu si promyslí. Jeho životní láskou však není hokej, ale manželka a čtyřletá dcera Adélka, se kterými v průběhu mistrovství protelefonoval hodinu denně. Kromě hokeje má ze zámořských sportů nejraději americký fotbal. V Nashvillu přišel na chuť také country hudbě, přestože dříve k ní neměl velký vztah.
Úspěchy:Mistrovství světa do 18 let-3místo (1994)
Mistrovství světa do 20 let -6 místo (1995) 4.místo (1996)
Mistovství světa- 4.místo (2003), 5-8.místo 2004
All Star Game AHL -1997
All Star Game NHL -2004
Mistrovství světa 1.místo (2005)
