Itálie -Francie Německo upíjelo poslední doušky z letošního světového šampionátu za účasti Itálie a Francie – týmů, které své působení dotáhly nejdál, až do finále. Nejdůležitější a zároveň poslední zápas mistrovství sledoval plný stadion v Berlíně a více než 1 miliarda fanoušků po celém světě na svých televizních obrazovkách. Fotbal se proměnil v jedno velké okouzlující divadlo.
Důležitost utkání ležela na bedrech hráčů jako těžký balvan, přesto byl zápas pro všechny aktéry jedním z nejkrásnějších okamžiků kariéry. Dříve, než se borci na trávníku stačili rozkoukat, pronikl sám do pokutového území Italů Malouda, ale vzápětí byl zastaven a skácel se k zemi. Rozhodčí Elizondo jeho letecký den viděl jako faul italských hráčů a k jejich překvapení ukázal prstem na značku pokutového kopu. Míč si postavila hvězda Francouzů, Zinedine Zidane a vypálil na Buffona střelu, jež se odrazila od břevna do branky nešťastného gólmana. Po inkasované brance italská squadra azzura viditelně znervózněla, pevná sehraná obrana dostala na turnaji teprve druhý gól, ale v tu nejméně vhodnou chvíli. Z nervózního sevření se reprezentanti Apeninského poloostrova vymanili zásluhou Materazziho, jehož si velmi dobře pamatují čeští příznivci. Vysoký stoper opět uplatnil svou výškovou převahu, kterou mu matka příroda nadělila do kolébky a v 19. minutě po Pirlově rohovém kopu byla jeho hlava tam, kde měla. Barthez se natahoval marně, míči, třepetajícímu se ve své brance, již v letu nezabránil. Italským hráčům narostla křídla a do útoku se směle pustila dvojice Gattuso – Toni, jemuž ale k úlevě francouzských fanoušků zabránil ve střele na poslední chvíli Thuram.Až do přestávky Italové nedali svým soupeřům vydechnout, další nebezpečný roh rozehrával Pirlo a nadýchaný centr se snesl až na hlavu kanonýra Toniho, který mohl přidat svou třetí branku na turnaji. Proti Toniho úspěchu bylo ale břevno Barthezovy branky.
Neslavný konec slavné kariéry, zdroj: centrum.cz
Úvod druhého poločasu překvapivě patřil Francouzů, Henryho průnik ale nenašel žádného volného spoluhráče hvězdy Arsenalu. Poté si „filmař“ Malouda všiml dobře postaveného Ribéryho před francouzskou brankou, objev letošního šampionátu však na jeho centr nedosáhl. Italská obrana se dostala pod palbu francouzských ostřelovačů, zvlášť Henry dělal defenzivě modrých velké problémy, Buffon stále držel svůj tým nad vodou. Na druhé straně prozkoušel Pirlo tvrdou střelou, jestli Barthez nevyšel ze cviku a brankář se musel po ráně, vyslané z protivníkovy kopačky, pořádně natáhnout. Zápas už nebyl tak rychlý a pohledný jako v první půli, více ze hry měli francouzští fotbalisté. Nerozhodný výsledek se držel zuby nehty až do konce utkání a hráči museli začít připravovat mysl a hlavně nohy na prodloužení.
I když hráčům na trávníku síly postupně ubývaly, odvážný mušketýr Ribéry se přesto pokusil o rychlý zvrat a jeho střela minula branku jen těsně. Největší možnost ke skórování se nabídla Zidanovy, když zůstal nikým neatakován přímo před Buffonem, ten si s jeho hlavičkou ovšem poradil náramně a podržel squaru azzuru. I hvězdy mají své dny, dalo by se říci. Jinak se nedá vysvětlit naprosto nepochopitelný zkrat Zidana. Po rozmíšce mezi ním a Materazzim, která byla v čistě slovní rovině, povalil „božský Zizou“ hlavou italského stopera na zem za zády hlavního sudího. Celého výjevu si ovšem všiml pomezní rozhodčí a Elizondo po poradě se svým parťákem francouzskou star poslal do kabin s červenou kartou. V prodloužení se již nic zásadního nestalo a finále mistrovství světa se rozhodovalo pokutovými kopy.
Menší výhoda ležela při penaltách u nohou Italů, protože trenér Domenech neměl pro rozstřel k dispozici ani vyloučeného Zidana ani Henryho, jež v té době již seděl na lavičce a počínání spoluhráčů sledoval jen z pozice diváka. Nezaujatého fanouška možná napadlo, že za svůj výkon si zasloužili vyhrát spíše Francouzi. To by ale museli proměnit všechny pokutové kopy jako jejich soupeř. Na straně reprezentantů galského kohouta se mýlil sice jen Trezeguet, na italské ale byli bezchybní všichni, kterým dal trenér Lippi důvěru. Proto o pár chvil později zdvihli nad hlavu pohár pro mistry světa jeho noví majitelé. Tým, který smetl naděje českých hráčů. Tým, který rozplakal domácí Německo. Tým Itálie.
S velkolepou italskou radostí ostře kontrastoval smutek Francouzů a slzy Zidana. Hvězda světového fotbalu se s kariérou rozloučila hloupým vyloučením, ani to ale nesmaže všechny světlé okamžiky velkého fotbalisty. A že jich bylo. Fotbal bývá někdy nespravedlivý, většinu zápasu měli Francouzi převahu, ale nedali gól. Proto si nyní nemohou vychutnávat radost plnými doušky. Radost z titulu mistrů světa.
|
||||
| Itálie - Francie | ||||
| Góly: 19. Materazzi, penalty proměnili:Pirlo, Materazzi, De Rossi, Del Piero, Grosso | Góly: 7. Zidane z pen., penalty proměnili:Wiltord, Abidal, Sagnol | |||
| Sestava: Buffon - Zambrotta, Cannavaro, Materazzi, Grosso - Camoranesi (86. Del Piero), Gattuso, Pirlo, Perrotta (61. Iaquinta) - Totti (61. De Rossi), Toni |
Sestava: Barthez - Sagnol, Thuram, Gallas, Abidal - Ribéry (100. Trezeguet), Vieira (56. Diarra), Makelele, Malouda - Zidane - Henry (107. Wiltord) |
|||
| Trenér: Marcello Lippi | Trenér: Raymond Domenech | |||
| Žluté karty: Zambrotta | Žluté karty: Sagnol, Makelele, Malouda | |||
| Červené karty: | Červené karty: Zinedine Zidane | |||
| Rozhodčí: Elizondo (Arg.) | ||||
| Stadion: Olympijský stadion v Berlíně | ||||
| Počet diváků: 69 000 | ||||
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
